Nekupujte reflexní vesty na tržnici, varují odborníci. Některé nejsou ve tmě vidět

Nahrávám video
Dvě reflexní vesty. Jedna je funkční, druhá ne
Zdroj: ČT24

Některé reflexní vesty, které se u nás běžně prodávají, nejsou ve tmě vidět. Zjistili to výzkumníci z brněnského VUT. Jedná se například o vesty koupené na tržnici. Ty sice mají štítek o atestech, přesto jsou nefunkční. Povinnost ve tmě odrazové prvky nosit mají chodci mimo obec už víc než rok.

Výzkumníci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT testují reflexní vesty přímo v terénu. Používají k tomu speciální přístroj s fotoaparátem, kterým je možné vytvořit takzvanou jasovou mapu. Znázorňuje, nakolik je postava v noci kontrastní s ohledem na okolí. „To, co tady vidíte, je jasový analyzátor, který je postavený na digitální zrcadlovce, která je speciálně pro tento případ upravená, fotografii pak pomocí software analyzujeme,“ vysvětluje vedoucí laboratoře světelné techniky Jan Škoda.

Dva figuranti odešli do tmy, 80 metrů od auta. Na takovou dálku musejí být vidět, aby řidič v devadesátikilometrové rychlosti stihl na chodce zareagovat. Technik s přístrojem v autě je zaměřil, vyfotil a přístroj zanalyzoval. „Z té jasové mapy jde vidět, že vidět je tam jenom jedna vesta, druhá není vidět,“ popsal výsledek měření Jan Škoda.

Koupit levnou vestu je hazardování se životem

„Pár korun může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Kolega má na sobě vestu z tržnice a na tom záznamu nebyl vidět,“ řekl odborný pracovník Analýzy dopravních nehod Ústavu soudního inženýrství VUT Michal Belák. Kvalitní vesta přijde na zhruba dvě stě korun a řidiči ji mohou koupit například na benzince nebo v prodejně s autodoplňky. Těm je podle výzkumníků možné věřit. Reflexní prvky jsou na vestách při nočním osvětlení jasně vidět už na vzdálenost 300 metrů. U těch nejkvalitnějších i na kilometr daleko.

Ani štítek s atestem kvalitu vesty nezaručí

Na tržnici stojí vesta okolo padesáti korun. I taková většinou má na štítku potřebné atestace. To, že bude ve tmě vidět, ale i přes to není zaručené.

Právě to, že má vesta atestaci, při kontrole České obchodní inspekci stačí. Jestli v provozu skutečně dobře svítí, už nezjišťuje. Povinnost ve tmě odrazové prvky nosit mají chodci mimo obec už víc než rok. To, že nebyla vidět, stálo život i například chodkyni při loňské nehodě na Břeclavsku. Tmou šla jen v tmavém oblečení. Celkové statistiky, jestli lidé reflexní prvky opravdu nosí, ale policie neeviduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 3 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 4 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 5 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 21 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
včera v 06:30

Zbrojařská firma chce v Ralsku výcvikové centrum. Část místních se projektu obává

Zbrojařská společnost DSS, zapojená do muniční iniciativy, plánuje v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku vybudovat výcvikové centrum pro policii, armádu a NATO. Někteří místní obyvatelé se ale obávají, že by v areálu mohl vzniknout také muniční sklad. Radnice projekt obhajuje jako výhodný.
7. 3. 2026

Karlovo náměstí v Praze se chystá na rekonstrukci, probíhá přesadba stromů

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.
6. 3. 2026
Načítání...